Deutsch ist wunderbar

27. march 2018 at 7:59 | Nauesin |  Deníček
German is great. No, really. it is.

Osobně jsem velkým fanouškem němčiny. Německy se učím už od šesté třídy a pořád nic neumím a hezky mi to roztáhlo obzory v Německu jsem stejně mluvila anglicky Deutschland Deutschland über alles!


Osobně si vzpomínám, jak k nám na základku v páté třídě přišla skupinka vysokoškoláků nebo středoškoláků, kdo ví, tehdy mi všichni připadali dospěle, a snažili se nás navnadit na němčinu, protože to jsme byli zrovna rok před rozhodováním se ohledně druhého cizího jazyka. V té době jsme měli na výběr mezi němčinou a ruštinou, pro spousty z nás logicky uvažující bylo jasné, že si tu němčinu stejně vybereme, dosti mě překvapilo, že polovina třídy si opravdu vybrala ruštinu instead. A potom toho buď litovali, nebo nás ostatní nazývali nácky. (Což se táhlo i na střední se španělskou skupinou, lol. Good times.)

No a přesně to jsem včera dělala já, dokonce za to dostanu pár stoveček do kapsičky :3 od 9 do 12 jsem seděla ve třídě na základce a dávala razítka dvojičkám do jejich kartiček, když dokázali přiřadit název sportu v němčině s obrázkem. Sporty to byly velice jednoduché, byl tam Volleyball, Basketball, Parkour, Karate, Fußball, Schwimmen,... všechno to bylo buď mezinárodní slovo, nebo podobné angličtině. Bez jakékoliv znalosti němčiny by dokázal fußball přiřadit k fotbalovému míči kdokoliv.

Spousta těch dvanáctiletých meme milujících se rozzářila při pohledu na parkour, se divili, že takoví staří lidé (lol) znají parkour :D Někteří ho podle jejich slov dokonce i provozovali. Docela mě překvapilo, jak populární mezi nimi je. (Asi už vážně stárnu) Většina kluků to brala takovým speedrunem, že jsem to ani nestíhala komentovat a prostě jsem jim za pár sekund dala to razítko a všichni byli spokojeni. Holky oproti tomu si někdy dávaly načas a byly víc ostýchavé, než kluci. So shy~

Na konci jedné třídy se naše pančelka (pardon, doktorka) ptala, jestli se budou tu němčinu teda učit, načež se ozvalo poměrně pronikavé NE a já dostala záchvat smíchu. Jeden klučina mi dokonce řekl, že než aby četl TOHLE, (přičemž myslel moje kartičky) tak se raději bude učit azbuku. To mě docela ranilo u srdíčka. Heresy! Don't get me wrong, můj vztah s němčinou bych na facebooku nastavila na je to komplikované. Na jednu stranu se mi němčina jako taková líbí, kupříkladu více, než francouzština nebo španělština (ano, jsem zvláštní exemplář, neukamenujte mě) a na druhou stranu se mi strašně špatně učí. Hlavně protože ji nepoužívám každý den stejně, jako používám angličtinu. Mé občasné úlety s posloucháním alespoň té německé hudby, abych si trochu rozšířila zásobu, mi opravdu nestačí. Jsem si vědoma toho, že ji musím používat hlavně aktivně, protože s němčinou jsem na tom tak, že pasivně jí rozumím docela dost, ale nedokážu sestavit větu, když polovinu slovíček, které bych ráda použila, neznám. (A to ani nemluvím o artiklech, kdy si ještě pořád musím v hlavě odříkávat der, des, dem, den a uvědomit si, jaký pád že to vlastně chci...(nebo jaký člen ty slovíčka mají) ;;)

(Ačkoliv naše akce byla úspěšná, si myslím, spousta kidů nakonec říkala, že němčina se nezdá až tak špatná, tak doufejme, že se ji budou učit, no. Ne, že by mě to nějak zvláště zajímalo, ale chápete...)

No a to mě přivádí k druhému bodu. Konečně mám možnost jet s Erasmem do zahraničí a ano, mohla bych jet i do Irska, ale původně za námi přišli s nabídkou Německa/Rakouska, když jsme tedy ta německá třída (more like skupinka) a já měla od minulého pondělí v hlavě nasazeného brouka. Here's the thing, okay: Ráda bych jela, možná naivně, možná oprávněně si myslím, že pár měsíců (jela bych asi jen na zimní semestr, možná bych se pak rozhodla zůstat i na letní, kdo ví.) v Německu by mi mohlo s mou situací ohledně mluvení pomoct, JENŽE to může a taky nemusí být konečný výsledek a je to hlavně všechno to předcházející tomu výsledku, co mě na tom nápadu tak strašně děsí. Při představě, že přijedu na Německou univerzitu někam do třídy, před kterou se budu muset představovat německy a učit se od Němců a žít v němčině a pracovat, you guessed it, v němčině... Jo, děsí mě to a to ne málo. Na druhou stranu mi všichni okolo říkají, ať se vzchopím a využiju takovou příležitost (aka, grow a pair) a pravděpodobně teda alespoň zkusím podat žádost a když to nevyjde, alespoň nebudu zklamaná a když to vyjde, bude spousta času na paniku později.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Aya Aya | Web | 7. april 2018 at 19:54 | React

Mně se němčina jako jazyk fakt líbí, ale nejvíc jsem se naučila amatérsky tři roky na základce. Díky skvělému učiteli na střední to fakt ztroskotalo, nechápu, za co nám ty jedničky dával, protože tam nebyl ani náznak snahy. :D Dost mě to mrzí, že za 7 let neumím vlastně nic. Možná kdybych si tehdy na zš vybrala ruštinu, u které jsem váhala, třeba bych se dneska domluvila víc tímto jazykem... :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement