Všechno je jednou poprvé

18. june 2017 at 21:19 | Nauesin
a já zrovna přišla o panenství s prací.

Mluvím o reálné práci. No, brigádě. Která je ovšem stejně hodnotná jako full-time.
Rodiče si prostě řekli "No, živit tě do důchodu nebudeme," a šoupli mě do práce.
Ne, že bych tam šla nedobrovolně, spíše jen trochu nedobrovolně.
Už od svých 15 let mě lákala představa sama-sobě-si vydělaných peňazí a ještě pořád mě nepřešla. (To jsem tehdy ale neměla ani ponětí, co práce je. Pořád nemám)
Jen.
Jakožto nevděčné dítě svých rodičů si stěžovat musím, že ano. (Nebo to je čistě lidská vlastnost?)

Protože a jelikož žijeme v době v jaké žijeme a protože já ještě ke všemu žiju na místě, ve kterém se práce shání jen horko těžko, dohodila mě má rodná matka k sobě. Vzala si mě pod svá ochranná křídla a vzala si na starost mé zaučení.

Přesto mě nešetřili ani trochu. Byla jsem šoupnutá na dvanáctihodinovou směnu na čerpací stanici (česky jinak benzinka) nejmenované společnosti v nejmenovaném městě.
Dvanáctihodinovou.
Dvanácti.
Dvanáct hodin.
Celých.
Wow.
Není nic lehkého stát velkou část celé směny na nohou na ploše zhruba metr krát metr. A není ani nic lehkého tvářit se celou dobu společensky, na všechny se usmívat a ještě si hlídat peníze a kasu. Poprvé s takovými vymoženostmi pracuju a snad podruhé v životě jsem viděla peníze. (chrocht)

Byla jsem tam doposud dva dny, 24 hodin. První den - hrůza. Člověk vidí poprvé kasu, panikaří a ještě je donucený ze sebe dělat debila před zákazníky, kteří leckdy nejsou moc nadšení z toho, že je obsluhuje mladá děvčica, která nemá ani ponětí, co práce znamená. Naučila jsem se, jaké všechny tlačítka mačkat a co nemačkat a za první den jsem se už skoro stala expert na značky cigaret (poznámka autorky- tolik kuřáků na jednom místě v jeden den jsem ještě neviděla. Lidi, proč se zabíjíte a ještě za to platíte?!) a sazku. Občas jsem si odskočila a změnila povolání na uklizečku a skladníka.

Druhý den byl už poněkud lepší, už jsem nepanikařila téměř vůbec, až na situace, kdy lidi přišli s požadavkem, který jsem doposud neřešila. Kávičku rozdávat jsem zvládla s přehledem a s mamčinou pomocí. Oskenovat čárový kód taky. Jen ty cigarety mi stále dělají problém. Tolik druhů, tolik způsobů, jak se zabít. *smh*
Jen se za boha nedokážu donutit k "A naši kartičku máte?"

První den jsem vydělala 100Kč na dýškách a druhý den -30Kč (někdo udělal na kase chybu, kdo, to netuším. Asi 100 chyběla a moje dýška přišla vniveč.)

Nevím, jak dlouho tam zůstanu. Pořád doufám, že se dostanu na výšku a po prázdninách spíše zasednu do školních lavic. Dělat brigádu zároveň se školou by mě asi zabilo.

Každopádně dobrá zkušenost, jsem nehorázně unavená jak psychicky tak fyzicky, ale byly momenty, kdy mě ta práce docela i bavila.
 

1 person judged this article.

Comments

1 Naomi (나오미) Naomi (나오미) | Web | 24. june 2017 at 18:54 | React

byla jsem na tom podobně...brigáda na 12hod, furt jsem musela stát (nebo přecházet po obchodu a hlídat zloděje). Navíc jim trvalo, než našli někoho dalšího, abychom se mohli střídat na ranní a odpolední, takže celý měsíc jsem byla zničená, dokonce jsem z toho začala pomalu šílet :D nevěděla jsem pořádně jaký byl den, páč jsem byla neustále v práci, v noci jsem se budila ze strachu, že jsem zaspala :D :D
A máš pravdu - vejška a brigáda spolu opravdu nejdou...mám vyzkoušeno a už nikdy víc :D

2 Nauesin Nauesin | Web | 25. june 2017 at 20:06 | React

[1]: *takes a note to herself* yup. Se školou asi brigádu fakt nechci míchat no :D Jsem zvědavá, jak ji přežiju přes ty prázdniny

3 Den Den | Email | Web | 26. june 2017 at 21:33 | React

lol, to s tím "vnucováním" klubových kartiček mám stejně :D Prostě to mi to nejde přes hubu, ale člověk si rychle zvyká (nebo spíš musí). Jinak je super, že máš brigošku dohozenou takhle přes rodinu -- já si práci musím vždycky hledat sama a to je teprv záhul se k tomu dokopat :D
Každopádně držím palce, ať to tam vydržíš a přes léto se neupečeš! :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement